Věřme kouzlům-5.kapitola

02.12.2014 19:34

Zdravím, omlouvám se, že tak dlouho nebyla žádná kapitolka. Neměla jsem čas a počítač nějak nespolupracoval. Jinak bych chtěla moc poděkovat mým komentátorům. :D Moc si toho vážím. :) Tahle kapitola bude opět kratší, tak se neděste. :D

 

 

Ničemu jsem nerozuměla. Já a mít nějaké superschopnosti, to mi nešlo do hlavy. Mohlo by to nějak souviset s X-many? Když už je skutečný Iron man, proč ne rovnou všichni Avengers, nebo také celý marvelovský vesmír. Zamrazilo mě při představě, že by se nám, nic-netušícím občanům proháněl nad hlavami Spider man, nebo na tom něco bude a ty přírodní katastrofy jsou jen zástěrkou pro řádění Hulka? Tony si mě nevšímal a cosi kutil u baru, takže jsem mohla v klidu přemýšlet, tedy pokud Jarvis neumí číst myšlenky, ale to jsem zavrhla, protože, když to neumí člověk, jak by mohl počítač. Přemýšlela jsem o svých schopnostech a o všem zvláštním, co se za poslední dobu přihodilo, musím říct, že toho bylo víc než dost, ale kdo by si stěžoval na přítomnost Tonyho Starka, schopnost prohlédnout iluze, rozumět a mluvit všemi jazyky, nebo vytvořit si, cokoli na světě (je tedy pravda, že to moje ''kouzlo'' s tím brněním nedopadlo až tak dobře).

Když o mě Tony nejevil žádný zájem, rozhodla jsem se vyzkoušet tu schopnost s porozuměním jazykům, byla jsem zvědavá, jestli to platí na všechny, nebo možná i zvuky zvířat. Pomalu jsem se zvedla a pokoušela jsem se vyplížit se nepozorovaně ven, odtamtud do svého pokoje až k počítači. Jen co jsem se dostala do půlky místnosti Tony prohlásil: ''Nemusíš se tu plížit jako zloděj.'' Na to jsem nereagovala, narovnala se a spořádaně opustila místnost. Prošla jsem chodbou se zamčenými dveřmi, až jsem došla, tam, kam jsem měla namířeno. Usadila jsem se k počítači a zadala heslo.

Vyhledala jsem si nějaká cizojazyčná videa a když, jsem zjistila, že všem rozumím, rozhodla jsem se posunout o level výš. Zadala jsem do pole pro vyhledávání heslo: animals a hned mi to vyplivlo nějaké dokumenty. Chvíli jsem poslouchala nějaké vykládání různých biologů, zoologů a dalších jim podobných, potom se na scéně objevil lev a zařval. Fajn, řeči zvířat nerozumím. Škoda. Pomyslela jsem si.

Pak jsem ještě zběžně prohlídla nějaké divošské kmeny, kterým jsem samozřejmě nerozuměla ani slovo a nato počítač rezignovaně vypnula. Zkoumání své druhé schopnosti, prohlédnutí iluzí jsem přesunula na dobu neurčitou, nebyla tak zajímavá, jako ta třetí. Nechtěla jsem se hned hodit do bezvědomí, tak jsem začala s něčím menším. S tabulkou čokolády. Představila jsem si ji a ta se na to začala pomalu objevovat v mé ruce. Měla fialový obal, ovšem bez potisku. Když jsem ji otevřela a ochutnala, byla poněkud zvláštní, asi jako kakao s cukrem, nic víc v tom nebylo. Divné. Pomyslela jsem si. Chtěla jsem zkusit jiné skupenství, vzpomněla jsem na sklenici vody, ta se objevila bez problémů. Pak jsem přemýšlela nad plynem, nechtěla jsem to tu vyhodit do vzduchu, tak jsem zvolila jen obyčejný kouř z ohně, bez toho ohně samozřejmě. Jeho množství jsem však neodhadla, trošku jsem to přepískla a za chvíli se rozezněl zvonek a odněkud od stropu se spustil proud vody.

Nemusela jsem čekat dlouho a za chvíli rozrazil dveře zmoklej Tony, očividně ve špatné náladě. Myslím, že už to začínám přehánět. Jakoby mě slyšel, zařval: ''Nemyslíš, že už to přeháníš?!'' Měla jsem pravdu, nebyl zrovna v dobré náladě. ''Já se tě tady snažím uchránit před S.H.I.E.L.D.em, ale to už je pozdě, za chvíli jsou tu, kvůli tomu pitomýmu poplachu, budou si myslet, že na nás někdo zaútočil! Řeknu ti přesně, co uděláš, nesmí se dozvědět, že máš nějaké schopnosti, jinak tě nenechají na pokoji.'' Vážně teď o mě Iron man, projevoval péči?

z mých úvah a z Tonyho výkladu o tom, jak jsem hloupá, nás vyrušilo bušení na dveře, šlo to z chodby, možná z jednoho ze zamčených pokojů. Ozvalo se protáhlé: ''Hééééééj'' Zamrazilo mě, ten hlas jsem znala, ale ne z nějakého filmu.